Alergie a astma – daň za zdraví v 21. století?

Alergickým onemocněním v nějaké podobě dnes trpí až každý třetí člověk v civilizovaném světě. Projevy alergie jsou různé, ale ve všech formách jde o nepřiměřenou reakci imunitního systému organismu na některé látky, obvykle bílkoviny, na které lidé bez alergie vůbec nijak nereagují. Alergie je vždy onemocněním celého organismu, neboť jejím základem je odchylka reaktivity imunitního systému. Ten se nepřiměřeklukně brání látkám z prostředí, které by jej za normálních okolností nijak nepoškodily. Tyto látky se nazývají alergeny. Alergen je rozpoznám buňkami imunitního systému a ty spustí reakci vedoucí k vyplavení celé řady buněčných působků. Ty ovlivní krevní cévy, nervy, hladké svaly a rozběhnou často až dramatickou reakci vedoucí ke svědění, otokům, zahlenění nebo dokonce dušnosti. Nejdramatičtější alergickou reakcí je reakce anafylaktická, při které dochází i k celkovému rozšíření cév, poklesu krevního tlaku, bezvědomí a někdy i smrti. Podle místa vstupu alergenu do organismu tak vidíme např. alergický zánět oční spojivky, alergickou rýmu, alergii potravinovou s projevy v zažívacím traktu. Jednou ze specifických forem alergie je i průduškové astma. Astma se odehrává v průduškách, kde vzniká významně vyšší dráždivost, průdušky se při kontaktu s alergenem stáhnou, otékají, produkují hlen. Výsledkem je pak snížení jejich průchodnosti. To nemocný pociťuje jako dušnost, může mít i kašel, tlak na hrudi. U nejzávažnějšího stavu může dojít i k ohrožení na životě dušením. Kromě alergické reakce se na vzniku a průběhu akutní astmatické reakce podílejí virové respirační infekce.

Výskyt alergie a astmatu dramaticky stoupl především ve druhé polovině 20. století. Příčiny tohoto vzestupu byly mnohokrát studovány a dosud není zcela jednotný názor na to, proč vzestup nastal právě v této době. Určitým vodítkem je porovnání vzestupu výskytu alergie s některými dalšími skutečnostmi, které se objevily ve stejném období. Jedním z významných faktorů, který je v této souvislosti uvažován, je snížení výskytu infekčních nemocí. Nástup antibiotik, zavedení očkování a tím snížení výskytu těžších infekčních onemocnění v civilizovaných zemích mohou být jedním z faktorů, který dává imunitnímu systému volný prostor k zaměření proti alergenům. Podobně jsou zvažovány vlivy lepší hygieny, zlepšení podmínek bydlení, čistá voda a omezení kontaktu s hospodářskými zvířaty. Některé studie ukázaly, že u lidí žijících na farmách v přímém kontaktu s hospodářskými zvířaty, je alergií méně než u lidí z městského prostředí. Ukazuje se tak, že civilizační změny, změny v kultuře bydlení a výrazné zlepšení zdravotní péče, které nastaly především v druhé polovině 20. století, velmi úzce korelují s vzestupem výskytu alergie. Lze tak do určité míry soudit, že různé formy alergie včetně průduškového astmatu jsou určitou daní za dramatické zlepšení zdravotního stavu populace v civilizovaných zemích, snížení novorozenecké a kojenecké úmrtnosti, vymizení některých závažných nemocí a lepší prognózy řady infekcí, například zánětů plic. Nejde jistě jen o tyto faktory, určitý vliv má samozřejmě i celková změna životního prostředí a prostředí domácností se zvýšeným výskytem různých látek chemické povahy. Určitý vliv mají i změny ve stravovacích návycích, kde se uplatňuje i ovlivnění střevní mikroflóry a rozšíření některých alergizujících látek mimo svá původní geografická území.

Co umíme dělat s alergií a astmatem?

Péče o alergii a astma začíná vždy podrobnou a kvalitní diagnostikou, která má za úkol zjistit, které konkrétní alergeny se u konkrétního nemocného uplatňují. Tato diagnostika pak pomáhá se určitým alergenům vyhnout, případně zavést některé léčebné postupy, které intenzitu alergie mohou zmírnit (například tzv. imunoterapie alergenem, při které se podává postupně zvyšující dávka alergenu, až si organismus na alergen „zvykne“ a vytvoří si na něj toleranci).

Hlavní součástí léčby je léčba protialergickými léky a léky, které dovedou potlačovat alergický zánět na sliznicích dýchacích cest, v průduškách nebo v jiných postižených oblastech. Preventivní protizánětlivé léky udělaly v posledních 20 letech velké pokroky. Lidé, kteří by dříve pro astma byli v životě velmi omezení, byli např. v invalidním důchodu nebo dokonce v ohrožení života, vedou dnes normální život, jsou schopni práce, studia, ale i tělesné zátěže a sportu.

Je ovšem třeba, aby nemocní svou alergii znali, uměli se příčinným alergenům vyhnout, respektovali svou alergii při péči o své domácí i pracovní prostředí a dokázali dlouhodobé pravidelné podávání preventivních léků zařadit do svého každodenního života.

Je možné vzniku alergie zabránit?

Postupy, které mají zabránit vzniku onemocnění označujeme jako prevenci. Jako primární prevenci označujeme postup, který by zcela zabránil vzniku onemocnění. To zatím u alergie a astmatu neumíme. Účinnější jsou postupy prevence sekundární, která má již vznikající onemocnění včas podchytit a zamezit jeho dalšímu rozvoji nebo jeho zhoršování. To se týká hlavně rodin, kde je již známý výskyt alergie a kde se snažíme pečlivě sledovat vývoj a zdravotní stav dětí, abychom včas zachytili případné první příznaky a mohli účinně zasáhnout. Do sekundární prevence patří i různá opatření v prostředí rizikového dítěte, které by nemělo být nadměrně vystaveno kontaktu se známými alergeny. Terciární prevence se snaží především zabránit dalšímu zhoršování nemoci a opakování stavů akutního zhoršení. V terciární prevenci jsou velmi účinné právě preventivní protizánětlivé léky. V sekundární i terciární prevenci vedle léčebných postupů hrají významnou roli i preventivní opatření v prostředí. Je třeba zabránit nepřiměřené expozici alergenů v prostředí.

Nejvýznamnějším prostředím pro pacienty s alergií bývá prostředí bytu, pracoviště nebo školy, kde se mohou objevovat značné koncentrace alergenů. Opakovaný či trvalý kontakt s alergeny může pak onemocnění stále udržovat aktivní nebo i vést k jeho zhoršování a riziku akutních stavů. Venkovní prostředí má význam spíše sezónní, kdy jde především o expozici pylovým alergenům, případně vzdušným plísním.

Alergeny významné v domácím prostředí jsou alergeny s celoročním výskytem. Hlavním alergenem jsou roztoč domácího prachu (Dermatophagoides pteronyssinus) a alergen kočky domácí. V posledních letech přibývá v domácnostech i alergie na některá další zvířátka, především na hlodavce. Rozložení alergenů podle významu se může v různých oblastech světa lišit. Vedle alergie na roztoče přibývá např. v USA alergie na šváby. Velmi důležitým negativním faktorem je kouření. To se týká nejen kouření aktivního, ale i jakéhokoliv kontaktu s tabákovým kouřem.

Jak se lze alergenů v domácím prostředí zbavit?

Úplné odstranění alergenů je bohužel velmi obtížné. Nicméně platí, že chceme-li astma a alergii úspěšně léčit, musíme se snažit i o snížení kontaktu nemocného s příčinnými alergeny. K péči o prostředí patří jak obecné principy, tak cílená opatření. Prospěšné je časté větrání, nekouření, udržování rel. vlhkosti v rozmezí 30 – 50 %. K cíleným opatřením pak řadíme konkrétní kroky směřující k odstranění alergenu. V tom je důležitá péče o lůžka, kde se nejvíce udržují roztoči. Lůžkoviny by měly být převlékány nejméně jednou za týden, pokud jde o umělý materiál tolerující vyprání, pak je vhodné kromě převlékání lůžkoviny v určitých intervalech i vyprat. Matrace by neměla být plněna biologickým materiálem, pokud je již starší, je její čištění obtížné a je třeba ji vyměnit. Doporučuje se i časté vysávání matrace a její krytí polopropustným obalem, jehož póry neumožňují roztočům procházet. Dávno známým rizikovým faktorem jsou v lůžku i plyšové hračky. Ty je třeba dobře udržovat, pokud možno volit takové, které je možno vyprat.

Souhrn

Alergie a astma jsou faktory našeho současného života, se kterými se musíme smířit a které s námi budou i nadále. Tato daň za významné zlepšení celkového zdravotního stavu populace a razantní zlepšení našeho životního standardu v posledních 50 letech je z celkového pohledu vcelku přijatelnou cenou. Je velkým štěstím, že dnes máme dostatek účinných léčebných možností, které dokážou alergii a astma ovlivnit do té míry, že u většiny nemocných nebrání plně kvalitnímu životu a pracovnímu i společenskému uplatnění. Současná péče o alergii a astma je založena na velmi účinných lécích, které dokážou dostat nemoc pod plnou kontrolu. Bez účinné prevence a průběžného odstraňování alergenů a eliminace kouření je nicméně i moderní léčba účinná jen částečně. Alergik by proto měl svou nemoc znát, vědět o preventivních opatřeních a průběžně je dodržovat.

Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
ředitel České iniciativy pro astma o.p.s.

18.11.2015