Zdravé bydlení nejen pro alergiky
Dnešní západní civilizace je typická tím, že lidé tráví převážnou většinu dne v uzavřeném prostředí budov. To s sebou přináší – vedle pohodlí, na které jsou lidé zvyklí – také řadu problémů, které mohou vést až ke zdravotním potížím. Je proto nezbytné o těchto rizicích vědět a dle možností zařídit a udržovat domácnost, ale i pracoviště a další veřejné prostory ve stavu, kdy jsou tato rizika minimalizována.
Prvním předpokladem je dostatek čerstvého vzduchu. Základem je dostatečné větrání, tedy výměna vzduchu v místnostech. Zcela základní je toto pravidlo při kumulaci více lidí v jednom prostoru, kdy často bývá výměna vzduchu nedostatečná. Taková situace vede k únavě, ospalosti, typicky také k otupělosti dětí dopoledne ve škole. Ale nepřirozený podíl CO2 vůči kyslíku ve vzduchu v místnosti takzvaně „na padnutí“ nás nezabije (skutečně jedovatý podíl CO2 ve vzduchu, který může zabíjet, se vyskytuje například v některých jeskyních). Mnohem nebezpečnější jsou toxické (jedovaté)chemické látky uvolňující se do prostředí z různých materiálů.
Může to být ZDRAVÉ BYDLENÍ ze stavebních materiálů, nábytku, koberců, nátěrů, lepidel apod. Velmi známá látka je formaldehyd. Při hoření hodně smolného dřeva, ve kterém je hojně pryskyřice, zase vznikají polycyklické aromatické uhlovodíky. Extrémním případem je oxid uhelnatý, neboli CO, prudce jedovatý plyn, který vzniká při nedokonalém hoření a jehož vyšší koncentrace bývá po nadýchání smrtící (např. špatně seřízené staré karmy).
Proto je vedle větrání vhodné používat digestoř.
Doporučení:
- Větrat, větrat, větrat. Pro pylové alergiky je v průběhu pylové sezóny nejvhodnější několikrát denně otevřít na několik minut všechna okna, poté okna zavřít a spustit čistič vzduchu. Nebo pořídit systém pro řízené větrání s rekuperací. Pozor: Řízené větrání není klimatizace, ta vzduch již upravuje. Řízené větrání zajišťuje pouze přívod čerstvého vzduchu a jeho dohřev, je-li třeba.
- Digestoř všude, kde může docházet k nedokonalému spalování (především plynové spotřebiče). Velmi důležitým parametrem, který by se měl sledovat a „hlídat“, je vlhkost. Správná vlhkost v domácnosti by se měla udržovat v rozmezí 30-50 %. Při nižší vlhkosti dochází k přesychání a dráždění sliznice dýchacích cest, což vede ke kašli a k vyšší náchylnosti k dalším respiračním problémům. Vyšší vlhkost, tedy nad 50 %, pokud je dlouhodobá, vytváří vhodné podmínky pro růst plísní. A spory plísní jsou závažné alergeny.
Vyšší vlhkost ovšem přináší i celou řadu dalších negativních důsledků. Ve vlhčím prostředí se lépe daří nejen plísním, ale i roztočům, kteří jsou zdrojem velmi významných alergenů. Také mikroorganismy se ve vlhkém vzduchu déle šíří, a tak se můžeme snáze nakazit. A bohužel se za této situace také více uvolňuje již zmíněný formaldehyd.
Proto se doporučuje používat v domácnosti vlhkoměr, nebo v domech s řízenou vlhkostí vzduchu čidlo na vlhkost a vzduch dle potřeby od- nebo eventuálně do- vlhčovat. Květiny k vlhkosti také přispívají, ale relativně malou měrou.
Doporučení:
- Vlhkost v místnosti udržovat v rozmezí od 30 do 50 %.
- Pořídit si digitální vlhkoměr, případně zvlhčovač/ odvlhčovač vzduchu
S trochou nadsázky se asi dá říci, že si někteří lidé v dobré víře vytvářejí doma plynové komory. Zvlášť nebezpečné ze stavebního hlediska v tomto směru bývá osazení dokonale těsnicích oken a obalení starší stavby nedýchajícím polystyrénem. Bez nebo s minimem větrání. Pokud k tomu připočteme někde pár tepelných mostů, kde zákonitě kondenzuje pára, a pokud je jen trochu stará a tudíž ne úplně funkční izolace proti zemní vlhkosti – a tedy trvale vlhké zdivo – vznikají ideální podmínky pro růst plísní. A to, i když se před zaizolováním dům jevil jako suchý. Nemožnost dýchání zdiva může vést k výraznému nárůstu vlhkosti ve zdech i v místnostech.
Doporučení:
- Při zateplování domu a výměně oken za moderní dokonale těsnící okna je vhodné zároveň řešit dostatečnou obměnu vzduchu. Pamatovat na známou skutečnost, že nejlevnější není nejlepší a že šetřit na vlastním zdraví se nevyplatí.
- Buď dodržovat správný režim větrání, nebo pořídit systém pro řízené větrání s rekuperací.
Ve vydýchaných prostorách bývá typicky také nedostatek tzv. lehkých záporných iontů, které přispívají k dobrému pocitu čerstvého vzduchu. Lehké záporné ionty totiž ovlivňují pozitivně nejen dýchací cesty, ale také naši psychiku. Ve městech a průmyslových oblastech je jejich koncentrace nízká a průchodem vzduchotechnikou jejich množství ještě klesá.
Řádově horší je situace v zakouřených místnostech. Takové elektricky neutrální prostředí – bez lehkých záporných iontů – vnímáme jako těžký, vydýchaný vzduch, velmi nepříjemný zvláště při delším pobytu.
Doporučení:
- Opět větrat, větrat, větrat.
- Situaci mohou zlepšit ionizátory, při instalaci řízeného větrání (což není klimatizace, opakujeme: nezaměňovat!) dbát na krátké přívodní trasy čerstvého vzduchu.
Důležitým faktorem a zdravotním rizikem uvnitř budov je také prašnost. Tu ovlivňuje samozřejmě vnější kvalita vzduchu, která bývá zvlášť ve městech problematická. Ale významná je především péče obyvatel o úklid. Pokud možno bez víření vzduchu a s minimem používaných chemikálií. Ideální je vysávat tak, aby byl prach z místnosti skutečně odstraněn.
Doporučení:
- Kvalitní přístroj pro úklid – nejlépe certifikovaný pro používání alergiky a astmatiky.
- Šetřit na vysavači za každou cenu se nevyplatí.
Co se týče toxinů, pamatujme, že vše nové, co obsahuje plasty, lepidla, laky, nátěry apod., může a pravděpodobně i obsahuje nějaké chemikálie, často toxické. Pomůže nám i čich, který je významným indikátorem řady chemických látek. Nábytek proto volme raději alespoň 5 let starý. Nebo nový, který ale necháme dostatečně vydýchat. Kvalitní nábytek by měl být po týdnu od lepidel vydýchaný. I když občas některé dřevotřísky stále uvolňují formaldehyd i po 25 letech.
Doporučení:
- Pro citlivější osoby je vhodnější starší nábytek, nový nábytek je vhodné před nastěhováním nechat alespoň týden vydýchat.
- V uzavřených prostorách minimalizovat užívání sprejů (kosmetiky…) a toxických chemikálií.
Uvedené rady jsou vhodné pro všechny, nejen pro alergiky. Jejich dodržování přispívá k pocitu pohody doma nebo na pracovišti a u alergiků může příznivě ovlivňovat průběh onemoautoricnění.
doc. MUDr. Ondřej Rybníček, Ph.D. Ing. arch. Jana Galíková
Česká iniciativa pro astma o.p.s.
2.11.2016