Díky Rainbow se naštěstí nemusí uklízet tak často…
Dalibor Janda a jeho dcera Jiřina Anna Jandová
Musím se přiznat, že Dalibora Jandu jsem vnímal hlavně v osmdesátých letech. Aby taky ne, trojnásobný Zlatý slavík z let 1986–1988 v té době chrlil jeden hit za druhým. Ne každý ví, že jeho dcera Jiřina je také úspěšnou zpěvačkou a skladatelkou a že společně vystupují již několik let. Zhruba před rokem se Jandovi stali majiteli Rainbow. Napadlo mě, že po Vladimírovi a Bolkovi Polívkových bychom se mohli zblízka podívat i na další domácnost, kde Rainbow používají dvě generace.
Dalibore, jak Vy to teď se zpíváním a hraním máte? Není o Vás tolik slyšet…
Jezdíme hlavně koncerty a máme je pořád vyprodaný. V bulváru se o nás nepíše, protože ti se nezajímají o to, že máte dobrej koncert. Ale kdyby se tam něco podělalo, to byste pak viděl. Pořád na nás chodí tisíce lidí, to je pro mě důležitý.
Když se zeptám k „našemu tématu“, Rainbow už je v Česku 25 let, ale ve Vaší domácnosti teprve rok. Dřív jste ho neznali?
Znali. Já jsem hrával s Honzou Hrubým a ten nám to tady doma nabízel. Ale tenkrát na to nějak nebyla konstelace. Loni jsem se na koncertě seznámil se Zdeňkem Říčařem a ten nedal jinak, než že se u nás staví a musí nám Rainbow předvést znovu.
Vnímáte nějakou změnu u Vás doma od té doby, co tady Rainbow používáte?
Jiřina: No rozhodně. Já jsem se v noci třeba i budila s ucpaným nosem. Myslela jsem, že mám nějakou alergii. A od té doby, co si to tady s Rainbow kompletně uklízíme, tak ráno nesmrkám, oči mi neslzí. Takže určitě to znát je a jsme s ním strašně spokojení.
A kdo se u Vás stará o úklid?
Dalibor: Já moc neuklízím. Spíš to je tak, že holkám poradím, když potřebují něco vysvětlit, protože jsem si trochu víc zapamatoval z toho předvedení.
Jiřina: Uklízí hlavně mamka a já jen dole, kde bydlím. On je to velkej barák. Naštěstí se to díky Rainbow nemusí dělat tak často. Prostě ho zapneme, když se nám zdá, že je to potřeba.
Rozhodně mě baví vakuovat peřiny v tom pytli. To je docela zajímavý.
Víte vlastně, že motor v Rainbow se jmenuje Hurikán? (hurricane pozn. red.)
No vidíte a můj největší hit je Hurikán, to máte hned takovej oslí můstek (smích). Představte si situaci… máme koncert někde na náměstí. Teď tam jsou tisíce lidí a často tam přijedou i motorkáři. Lidi chtějí z devadesáti procent ty starý věci. A ti chlapi vydrží celou dobu ty romantické písničky jako „Kde jsi“ a „Padá hvězda“ a čekají na toho Hurikána, kterej je vždycky na konec. A oni nastartujou ty mašiny a to pak máte husí kůži.
Vystupujete teď hlavně spolu?
Taky. Ale muziku děláme i každý sám.
Já i Jiřina jsme nedávno každý vydali nové album. Myslím, že se nám oběma dost povedla. Já jsem teď desku nevydal pět let. Nespěchal jsem na to. Dal jsem si s tím opravdu dost práce, přemýšlel jsem, probíral to s textaři. Zaplať pánbůh písničky nepotřebuju, těch mám dost.
Teď mi bude pětašedesát a budu dělat velkej narozeninovej koncert. A budu mít taky turné. Mojí výhodou je, že jsem originál každým coulem, že jsem si ty písničky napsal většinou sám a nazpíval je. Pak může být jakákoliv doba a furt to jsem já. Vždycky jsem v životě dělal věci tak, jak jsem nejlíp uměl a jsem rád, že Jiřina míří stejným směrem.
